Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Již nějakou dobu se na našem knižním trhu nachází kniha Linux - V KOSTCE - Pohotová referenční příručka. Tato kniha nám byla zapůjčena k recenzi vydavatelstvím ComputerPress, čehož jsme se s radostí ujali. Nyní ale pojďme k samotné recenzi.
Tato kniha na našem knižním trhu už nějakou dobu figuruje, to jí
ovšem nijak neubralo na její vyjímečnosti. Je i tak velice užitečnou částí
každé knihovny člověka, který má něco společné se servery UNIX. I když v jejím
názvu je zmíněn operační systém Linux, obsahuje seznam prakticky všech příkazů,
které můžete potkat nejen na Linuxu, ale i v jiných OS rodiny UNIX. Vhodná je
svým zaměřením prakticky pro všechny. Jejím úkolem není vzdělávat, ale jen
překlad všech příkazů a voleb do českého jazyka. Proto komu se nechce stále
překládat z originálu příkazy, zde má velice vhodný nástroj. Kniha totiž u
vybraných příkazů probírá opravdu všechny konfigurační volby, které programy
obsahovaly při jejím vydáním. Kniha je převzata z originálu, který vydalo
vydavatelství O'Reilly.
Celá kniha je rozdělena do šestnácti (sedmnácti i s kapitolou Úvod) přehledně rozdělených kapitol: Úvod, Uživatelské příkazy Linuxu, Interprety příkazů Unixu - Přehled, bash: Bourne Again Shell, csh a tcsh, Vyhledávání vzorků, Editor Emacs, Editor vi, Editor ex, Editor sed, Skriptovací jazyk gawk, Přehled příkazů pro programování, RCS a CVS, Perl 5 - stručný přehled, Přehled správy systému a sítě, Příkazy pro správu systému a sítě. Kapitoly jdou po sobě v tomto zde popsaném pořadí.
Ve všech kapitolách jsou abecedně řazené příkazy, jejich použití a popřípadě i názvy pro ty samé příkazy pro jiné druhy OS UNIX, jestliže se liší od názvů příkazů používaných v Linuxu. Každý příkaz je uveden včetně posloupnosti parametrů, dále následuje stručný odstaveček vysvětlující jeho obecné využití a poté i seznam všech přepínačů, které příkaz obsahuje i s popisem, co který přepínač způsobí. V případě složitějších příkazů následuje i několik stručných příkladů.
První kapitola - Úvod - seznamuje čtenáře s filozofií linuxu a hnutí Open Source, dává mu obecné informace, co může od knihy očekávat a dále jej seznamuje s licencí GPL a vysvětluje její plusy a mínusy.
Druhá kapitola - Uživatelské příkazy Linuxu - nabízí přesně to, co by od ní obyčejný uživatel očekával. Popisuje příkazy, které lze za obvyklých okolností spouštět bez práv roota, ale i s nimi, a podrobně probírá jejich užití. Tato kapitola je také zcela logicky nejdelší kapitolou v knize. Nalezneme zde příkazy typu ftp, sum, diff, grep a mnohé další.
Kapitola třetí a čtvrtá spolu úzce souvisí. Kapitola třetí - Interprety příkazů Unixu - Přehled - je jen dvoustránková a tabulkou velice přehledně nastiňuje běžné používání konzolových příkazů a jejich řetězení, přesměrování aj. Následuje a rozvíjí ji kapitola čtvrtá - bash: Bourne Again Shell - je velice obsáhlá a dozvíte se v ní prakticky vše, co se o tomto asi nejpoužívanějším interpretu dá napsat. Kapitola dále obsahuje i seznam běžně používaných příkazů pro nastavování tohoto interpretu. Za všechny bych zmínil třeba příkaz export.
Kapitola pátá - csh a tcsh - probírá interprety příkazů jazyka C. Řekněme si, že csh je původní implementace a tcsh je jeho rozšíření. V některých distribucích je tcsh používán přímo jako výchozí interpret, proto po spuštění csh máte k dispozici rovnou i rozšíření tcsh. Tato kapitola je hodně zaměřena na programátory a běžný uživatel z ní mnoho nevyužije. Na jejím konci jsou používané příkazy například wait, unset, repeat.
Kapitola šestá - Vyhledávání vzorků - je opět velice krátká (pouze 4 strany) Probírá vyhledávání za pomoci nástroje grep a dále speciální řídící znaky u programů awk, sed a ed.
Kapitola sedm - Editor Emacs - se zabírá asi nejobsáhlejším co do voleb editorem pod systémy UNIX. Vše je rozděleno a vysvětleno za pomoci tabulek. Tento způsob je vhodný hlavně pro uživatele, kteří již s editorem pracovat umí a potřebují pouze konzultaci, jak který problém vyřešit. Začátečník, bohužel, v této kapitole rady pro sebe nenalezne.
Následující kapitoly - Editor vi - Editor ex - Editor sed - jsou pokračováním předchozí kapitoly a tentokrát se zaobírají dle mého nejlepšími editory, které kdy vznikly. Každá kapitola začíná přehledem operací, které editor zvládá a poté následuje již opravdu dlouhý seznam písmen, které se používají k ovládání těchto opravdu skvělých editorů, v případě editoru sed i vysvětlení jeho použití. Tento editor totiž používá ke svému naprogramování lomítka.
Kapitola 11 - Skriptovací jazyk gawk - se zabývá GNU variantou skriptovacího jazyku awk, programu, který se zabývá kontrolou vzorků, zpracováním souborů složených z vět v závislosti na jejich délce. Kapitola probírá syntax příkazové řádky a následuje znovu tabulkou probraný příklad. Jelikož je jazyk ovšem docela složitý, každá tabulka obsahuje i praktickou ukázku jeho použití.
Následující kapitola dvanáctá - Přehled příkazů pro programování - je uvozena seznamem příkazů, které se používají k překladu zdrojového kódu a poté již následuje seznam příkazů a jejich voleb. Veliký prostor je dán logicky překladači gcc, g++ a make.
Kapitola 13 - RCS a CVS - jak název už sám napovídá je věnován vývojářským nástrojům na tvorbu a zpracování verzí programů ve vývoji a jejich snadnou správu. U CVS mne velice zarazila absence popisu volby z3, která způsobuje komprimaci daného právě stahovaného souboru při update CVS stromu uživatelem a tak šetří kapacitu jeho linky.
Perl 5 - to je název kapitoly 14. Celá kapitola je navržena jako úvod do tohoto jazyka. Je to úvod vpravdě stručný, ale i málo zkušenému poskytne velice dobrý základ k proniknutí do tohoto programovacího jazyka. Dále kapitola nabízí stručný přehled funkcí, příkazů a proměnných tohoto jazyka. Celá kapitola je založena na verzi jazyka 5.005.
Náplň kapitoly 15 - Přehled správy systému a sítě - je zřejmý. Kapitola v tabulce probírá základní příkazy, věnuje se firewallingu, protokolům TCP/IP a systému převádění IP adres na doménová jména - DNS a dále okrajově věnuje sou pozornost správě NFS a NIS.
Kapitola 16 - Příkazy pro správu systému a sítě - patří k nejdelším kapitolám knihy. Nabízí ovšem jen seznam příkazů a jejich voleb většinou bez hlubšího vysvětlení. Příkazy jsou řazeny jako ve všech kapitolách abecedně.
Poslední kapitola - Metody pro start systému - se zaobírá různými způsoby, jak lze nastartovat linux. Probírá se v ní start za pomoci zavaděče lilo, start ze systému MS-DOS za pomoci loadlin, dále potom duální boot linuxu a windows. V další části se ukazuje způsob, jakým lze jádro instruovat před startem systému a využítí ramdisku při startu Linuxu.
Na závěr bych snad měl říci několik postřehů. Kniha není vhodná pro lidi, kteří rozumí slušně anglicky, protože ti si to samé a zdarma naleznou v manuálových stránkách každého programu. Vhodná je naopak pro konzultaci v češtině popřípadě i okamžitou poradu bez přístupu k manuálovým stránkám. Kniha svojí referenční úlohu plní totiž velice dobře a manuálové stránky víceméně nahrazuje. Zdali si jí chcete pořídit nechám jen na Vašem zvážení a možnostem vaší peněženky.
CIJOML
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: