Byl vydán Debian 13.2, tj. druhá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Google představil platformu Code Wiki pro rychlejší porozumění existujícímu kódu. Code Wiki pomocí AI Gemini udržuje průběžně aktualizovanou strukturovanou wiki pro softwarové repozitáře. Zatím jenom pro veřejné. V plánu je rozšíření Gemini CLI také pro soukromé a interní repozitáře.
V přihlašovací obrazovce LightDM KDE (lightdm-kde-greeter) byla nalezena a již opravena eskalace práv (CVE-2025-62876). Detaily v příspěvku na blogu SUSE Security.
Byla vydána nová verze 7.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Tor Browser byl povýšen na verzi 15.0.1. Další novinky v příslušném seznamu.
Česká národní banka (ČNB) nakoupila digitální aktiva založená na blockchainu za milion dolarů (20,9 milionu korun). Na vytvořeném testovacím portfoliu, jehož součástí jsou bitcoin, stablecoiny navázané na dolar a tokenizované depozitum, chce získat praktickou zkušenost s držením digitálních aktiv. Portfolio nebude součástí devizových rezerv, uvedla dnes ČNB v tiskové zprávě.
Apple představil iPhone Pocket pro stylové přenášení iPhonu. iPhone Pocket vzešel ze spolupráce značky ISSEY MIYAKE a Applu a jeho tělo tvoří jednolitý 3D úplet, který uschová všechny modely iPhonu. iPhone Pocket s krátkým popruhem se prodává za 149,95 dolarů (USA) a s dlouhým popruhem za 229,95 dolarů (USA).
Byla vydána nová stabilní verze 7.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 142. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.7 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Intel vydal 30 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20251111 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána říjnová aktualizace aneb nová verze 1.106 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.106 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Již nějakou dobu se na našem knižním trhu nachází kniha Linux - V KOSTCE - Pohotová referenční příručka. Tato kniha nám byla zapůjčena k recenzi vydavatelstvím ComputerPress, čehož jsme se s radostí ujali. Nyní ale pojďme k samotné recenzi.
Tato kniha na našem knižním trhu už nějakou dobu figuruje, to jí
ovšem nijak neubralo na její vyjímečnosti. Je i tak velice užitečnou částí
každé knihovny člověka, který má něco společné se servery UNIX. I když v jejím
názvu je zmíněn operační systém Linux, obsahuje seznam prakticky všech příkazů,
které můžete potkat nejen na Linuxu, ale i v jiných OS rodiny UNIX. Vhodná je
svým zaměřením prakticky pro všechny. Jejím úkolem není vzdělávat, ale jen
překlad všech příkazů a voleb do českého jazyka. Proto komu se nechce stále
překládat z originálu příkazy, zde má velice vhodný nástroj. Kniha totiž u
vybraných příkazů probírá opravdu všechny konfigurační volby, které programy
obsahovaly při jejím vydáním. Kniha je převzata z originálu, který vydalo
vydavatelství O'Reilly.
Celá kniha je rozdělena do šestnácti (sedmnácti i s kapitolou Úvod) přehledně rozdělených kapitol: Úvod, Uživatelské příkazy Linuxu, Interprety příkazů Unixu - Přehled, bash: Bourne Again Shell, csh a tcsh, Vyhledávání vzorků, Editor Emacs, Editor vi, Editor ex, Editor sed, Skriptovací jazyk gawk, Přehled příkazů pro programování, RCS a CVS, Perl 5 - stručný přehled, Přehled správy systému a sítě, Příkazy pro správu systému a sítě. Kapitoly jdou po sobě v tomto zde popsaném pořadí.
Ve všech kapitolách jsou abecedně řazené příkazy, jejich použití a popřípadě i názvy pro ty samé příkazy pro jiné druhy OS UNIX, jestliže se liší od názvů příkazů používaných v Linuxu. Každý příkaz je uveden včetně posloupnosti parametrů, dále následuje stručný odstaveček vysvětlující jeho obecné využití a poté i seznam všech přepínačů, které příkaz obsahuje i s popisem, co který přepínač způsobí. V případě složitějších příkazů následuje i několik stručných příkladů.
První kapitola - Úvod - seznamuje čtenáře s filozofií linuxu a hnutí Open Source, dává mu obecné informace, co může od knihy očekávat a dále jej seznamuje s licencí GPL a vysvětluje její plusy a mínusy.
Druhá kapitola - Uživatelské příkazy Linuxu - nabízí přesně to, co by od ní obyčejný uživatel očekával. Popisuje příkazy, které lze za obvyklých okolností spouštět bez práv roota, ale i s nimi, a podrobně probírá jejich užití. Tato kapitola je také zcela logicky nejdelší kapitolou v knize. Nalezneme zde příkazy typu ftp, sum, diff, grep a mnohé další.
Kapitola třetí a čtvrtá spolu úzce souvisí. Kapitola třetí - Interprety příkazů Unixu - Přehled - je jen dvoustránková a tabulkou velice přehledně nastiňuje běžné používání konzolových příkazů a jejich řetězení, přesměrování aj. Následuje a rozvíjí ji kapitola čtvrtá - bash: Bourne Again Shell - je velice obsáhlá a dozvíte se v ní prakticky vše, co se o tomto asi nejpoužívanějším interpretu dá napsat. Kapitola dále obsahuje i seznam běžně používaných příkazů pro nastavování tohoto interpretu. Za všechny bych zmínil třeba příkaz export.
Kapitola pátá - csh a tcsh - probírá interprety příkazů jazyka C. Řekněme si, že csh je původní implementace a tcsh je jeho rozšíření. V některých distribucích je tcsh používán přímo jako výchozí interpret, proto po spuštění csh máte k dispozici rovnou i rozšíření tcsh. Tato kapitola je hodně zaměřena na programátory a běžný uživatel z ní mnoho nevyužije. Na jejím konci jsou používané příkazy například wait, unset, repeat.
Kapitola šestá - Vyhledávání vzorků - je opět velice krátká (pouze 4 strany) Probírá vyhledávání za pomoci nástroje grep a dále speciální řídící znaky u programů awk, sed a ed.
Kapitola sedm - Editor Emacs - se zabírá asi nejobsáhlejším co do voleb editorem pod systémy UNIX. Vše je rozděleno a vysvětleno za pomoci tabulek. Tento způsob je vhodný hlavně pro uživatele, kteří již s editorem pracovat umí a potřebují pouze konzultaci, jak který problém vyřešit. Začátečník, bohužel, v této kapitole rady pro sebe nenalezne.
Následující kapitoly - Editor vi - Editor ex - Editor sed - jsou pokračováním předchozí kapitoly a tentokrát se zaobírají dle mého nejlepšími editory, které kdy vznikly. Každá kapitola začíná přehledem operací, které editor zvládá a poté následuje již opravdu dlouhý seznam písmen, které se používají k ovládání těchto opravdu skvělých editorů, v případě editoru sed i vysvětlení jeho použití. Tento editor totiž používá ke svému naprogramování lomítka.
Kapitola 11 - Skriptovací jazyk gawk - se zabývá GNU variantou skriptovacího jazyku awk, programu, který se zabývá kontrolou vzorků, zpracováním souborů složených z vět v závislosti na jejich délce. Kapitola probírá syntax příkazové řádky a následuje znovu tabulkou probraný příklad. Jelikož je jazyk ovšem docela složitý, každá tabulka obsahuje i praktickou ukázku jeho použití.
Následující kapitola dvanáctá - Přehled příkazů pro programování - je uvozena seznamem příkazů, které se používají k překladu zdrojového kódu a poté již následuje seznam příkazů a jejich voleb. Veliký prostor je dán logicky překladači gcc, g++ a make.
Kapitola 13 - RCS a CVS - jak název už sám napovídá je věnován vývojářským nástrojům na tvorbu a zpracování verzí programů ve vývoji a jejich snadnou správu. U CVS mne velice zarazila absence popisu volby z3, která způsobuje komprimaci daného právě stahovaného souboru při update CVS stromu uživatelem a tak šetří kapacitu jeho linky.
Perl 5 - to je název kapitoly 14. Celá kapitola je navržena jako úvod do tohoto jazyka. Je to úvod vpravdě stručný, ale i málo zkušenému poskytne velice dobrý základ k proniknutí do tohoto programovacího jazyka. Dále kapitola nabízí stručný přehled funkcí, příkazů a proměnných tohoto jazyka. Celá kapitola je založena na verzi jazyka 5.005.
Náplň kapitoly 15 - Přehled správy systému a sítě - je zřejmý. Kapitola v tabulce probírá základní příkazy, věnuje se firewallingu, protokolům TCP/IP a systému převádění IP adres na doménová jména - DNS a dále okrajově věnuje sou pozornost správě NFS a NIS.
Kapitola 16 - Příkazy pro správu systému a sítě - patří k nejdelším kapitolám knihy. Nabízí ovšem jen seznam příkazů a jejich voleb většinou bez hlubšího vysvětlení. Příkazy jsou řazeny jako ve všech kapitolách abecedně.
Poslední kapitola - Metody pro start systému - se zaobírá různými způsoby, jak lze nastartovat linux. Probírá se v ní start za pomoci zavaděče lilo, start ze systému MS-DOS za pomoci loadlin, dále potom duální boot linuxu a windows. V další části se ukazuje způsob, jakým lze jádro instruovat před startem systému a využítí ramdisku při startu Linuxu.
Na závěr bych snad měl říci několik postřehů. Kniha není vhodná pro lidi, kteří rozumí slušně anglicky, protože ti si to samé a zdarma naleznou v manuálových stránkách každého programu. Vhodná je naopak pro konzultaci v češtině popřípadě i okamžitou poradu bez přístupu k manuálovým stránkám. Kniha svojí referenční úlohu plní totiž velice dobře a manuálové stránky víceméně nahrazuje. Zdali si jí chcete pořídit nechám jen na Vašem zvážení a možnostem vaší peněženky.
CIJOML
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: